Olomouc a jeho nejbližší okolí (částečně se to týká i Droždína, ačkoli se nachází o něco výše) leží ve sníženině Hornomoravského úvalu, která je ohraničena pahorkatinou. Proto jsou podmínky k provětrávání území zhoršené až špatné.
Přítomnost zdrojů znečišťování ovzduší se projevuje především v případě teplotních inverzí. Tyto vznikají přibližně v jedné třetině dnů v roce.
SO2 - oxid siřičitý se stal z hlediska objemu a škodlivosti téměř nezajímavý
Nox - oxidy dusíku jež jsou nejškodlivější na lidské zdraví, mohou podporovat nádorová onemocnění.
O3 - ozon při vyšších koncentracích a ve spojení s oxidy dusíku a prachem vytváří fotochemický smog, škodící nejen lidskému zdraví, ale také vegetaci.
PP - polétavý prach v ovzduší mírně klesá, vzniká jako sekundární složka vlivem lidské zemědělské, dopravní a stavební činností.
Vliv zdrojů znečišťování ovzduší se v průběhu roku mění podle teplot. V průběhu topné sezóny (říjen až duben) činí spotřeba paliv 85 % roční spotřeby.
Výraznou plynofikací a zásobování teplem z centrálního zdroje poklesla v Olomouci zátěž ovzduší z topenišť a nejvýznamnějším zdrojem škodlivin je automobilová doprava na liniových zdrojích (komunikace).
V Droždíně, ač se provádí plynofikace, většina obyvatel stále topí pevnými palivy, a to výrazně horší kvality (hnědé uhlí, apod.), proto se v inverzním počasí vytváří nad vesnicí naprosto nevhodné složení vzduchu. V dalších letech, až bude zcela dokončena plynofikace, se tento jev snad již nebude opakovat.
______________________________________________________________