Arisaema griffithii Schott. var. pradhanii (C.E.C. Fischer) U.C. Pradhan

Rostlina z východních Himalájí byla popsána v roce 1936 a správně zařazena jako varieta A. griffithii v roce 1986. Spolu s A. sikokianum bývá považována za nejkrásnější z arisém.  Nabízené hlízy pocházejí přímo ze  školek pana Pradhana v Indii.

List se zajímavě mramorovaným řapíkem má až 70 cm. Při rašení, v době kdy rostlina kvete, je pozoruhodně stočen či zkrabacen a je žluto-hnědo-zelený s prosvítající žilnatinou. Válec samotného květu je asi 8 cm dlouhý, působivě fialovo-červený, protkán světlejší žilnatinou Toulec je při vrcholu ukončen mohutným, až 20 x 15 cm, barevným křídlem s krátkou špičkou. Tvar a sklon zakončení toulce někomu připomínal kobří krk, rostlina je v anglicky mluvící literatuře nazývána cobra-lily. Nejpozoruhodnější a typická právě pro tuto varietu je délka palice ukryté uvnitř toulce. Pod zmíněným barevným křídlem je zúžena na 2-3 mm, při délce i 50 cm vyjímečně až 1 m padající k zemi. Délka přívěšku palice varíruje a nemusí být každý rok stejná, delší je u starších a vyvinutých rostlin. Zajisté přitahuje lezoucí hmyz naváděje jej přímo do květu kvůli opylení. Období kvetení připadá na konec dubna až květen. V průběhu léta po opylení dozrávají červené bobule nahlučené v palici. Obsahují semena připomínající tvarem zmenšené hlízy ze kterých palice vyrůstají. Zatahuje poměrně brzy, v průběhu srpna, kořeny však vytrvávají ještě asi měsíc.

Optimálním stanovištěm jsou polostinné či stinné, alespoň na jaře mírně vlhké polohy. Vyhovují humosní hlubší půdy, které zároveň chrání hlízy před silnějšími mrazy.  Zcela bez problému přezimují v zóně mrazuodolnosti Z7 (USDA), která je charakteristická ročními průměrnými minimálními teplotami –12°C až –17°C. Prakticky to znamená sázet hlízy hlouběji (15 – 20 cm) do půd, které dobře tepelně izolují a na zimu nakrývat. Možností je také hlízy po skončení vegetace a samovolném uhnití kořenů vybrat a uschovat v suchém sklepním prostoru. Při této operaci je možno na obvodu hlízy nalézt a oddělit nové dceřinné hlízky, které do květuschopné velikosti dorůstají během tří až čtyř let. Před prvním sázením či během zimování mimo stanoviště je vhodné rostliny ochránit proti bakteriálním hnilobám, kterými mohou trpět všechny druhy arisém. Vhodné je posypat či obalit hlízy drceným dřevěným uhlím, někdo přidává také přípravky s obsahem účinné látky mancozeb.