|
Čajovník
čínský (Camellia sinensis syn. Thea sinensis)
Ing. Martin
Pražák
Stálezelená
dřevina původem z monzunových oblastí jihovýchodní Asie.
Čajovník je blízce příbuzný kaméliím, je jim i velmi
podobný, květy jsou však vždy bílé a menší (3 cm).
Čajovník je
jediným zdrojem k výrobě sušeného čaje, tedy pravého čaje.
V anglicky
mluvících zemích je označovaná jako tea plant, tea
tree, tea shrub. Nezaměňujme však čajovník za
jinou rostlinu s podobným názvem. Tzv. narrow leaved tea
tree, u nás známý jen jako tea tree, je
australská rostlina kajeput čili Melaleuca alternifolia.
Neposkytuje vůbec čajové listy, je to známé desinfeciens
v kosmetice.
Rostlina
v dobrých podmínkách přirůstá celou sezonu, kvete zpravidla
jednou a po opylení se vyvýjí 1-3 pouzdrá tobolka s velkými
semeny. Ve volné půdě může dosahovat i rozměrů menšího
stromu, obvykle však díky řezu a sklizni čajových stvolů
dorůstá velikosti menšího keře. Podobně i pěstováním v kvetináči
lze docílit maximálního vzrůstu mezi 1 a 1,5 m.
Mrazuodolnost
Přestože je druh
původem z vlhkých subtropických oblastí, je po tisíciletí
kultivován a některé formy dosáhly poměrně solidní
mrazuodolnosti. Nejextrémnější podmínky zřejmě panují na
plantážích v oblasti Černého moře a Kavkazu. Klony a
kultivary z těchto oblastí běžně přetrvají v mrazech kolem –
10°C, odolnější rostliny však přetrvají i – 15°C.
Mrazuodolné druhy patří mezi nejkvalitnější. Většina odrůd
je však tropických a nelze je v našich podmínkách vůbec
přezimovat.
Podmínkou
přetrvání mrazů, které panují u nás je zejména pěstování
kvalitních odolných klonů, optimální podmínky pro dobrý růst
během vegetace, mírné zastínění. Naše mrazy jsou téměř
pravidelně doprovázeny silným kolísáním teplot (časté
rozmrzání a zamrzání). Tento průběh čajovníkům škodí více
jak delší a silnější mráz samotný. Proto zejména doporučím
zimní nastýlání kořenů a zastínění nadzemní části. Pokud je
navíc alespoň spodní část keře pod zimním krytem z listí, či
sněhu bývá mrazové poškození zcela minimální. Ve velmi
chladných oblastech lze keře čajovníku pěstovat v nízkém
pařeništi. Zde lze rostliny udržet řezem do výšky 30-40 cm a
pařeništní okno, přes zimu zasněžené, spolehlivě čajovníky
ochrání. Jsou-li mrazem poškozeny konce větví, obráží keř
z nižších partií, které přečkaly.
Podmínky pěstění
Optimální pro
čajovník je mírné zastínění, roste však i na plném slunci.
Zcela nutné jsou stále dostatečně vlhké nikoliv však silně
přemokřené polohy. V praxi dostačuje záhon s dostatečným
množstvím humusu, který brzy nevysychá, nebo jej lze
zavlažit, nevhodné jsou stanoviště s těžkou půdou a vysokou
spodní vodou.
Půda musí
obsahovat velké množství organické hmoty (humusu). Zdrojem
humusu je zetlelé listí, rašelina, zetlelý hnůj. Čajovník
jednoznačně nemá v půdě rád příliš velké množství vápníku.
Písek přidáváme jen, pokud je půda příliš těžká a nehrozí
časté vysychání. Písek v jiných případech není nijak
prospěšný.
V případě
pěstování v květináči používáme uvedený substrát. Květináč
má být přiměřený velikosti rostliny, pro staré keře
postačují 10-15 litrové. Zaléváme tak, aby byla rostlina
stále zavlažená, nesmí stát trvale ve vodě. V létě lze
rostliny umístit venku v mírném stínu, jinak je vhodné
světlé okno. V zimě lze rostliny ponechat ve tmavém sklepě
v rozmezí teplot – 5°C až + 7°C, nebo na světlém okně
v rozmezí teplot do + 16 °C. Zaléváme mírně, tak aby byl
substrát vlhký, ne však trvale v misce s vodou.
Obvyklým škůdcem
mohou být svilušky, to v případě suchého a vlhkého vzduchu.
Ničí je umístění venku – letnění. Dále škodí puklice a
červci které si zavlečeme z jiných rostlin. Malé jednotlivé
keře snadno těchto škůdců zbavíme příslušným postřikem
pesticidu, doporučuji zejména na bázi olejů. Za náhlé
uhynutí zejména mladých rostlin jsou zodpovědné houbové a
bakteriální patogenní choroby, které však napadají jen
oslabené rostliny v nevhodných podmínkách. Ochranou je pouze
prevence tedy optimální podmínky pro zdárný růst.
Sklizeň
Sklízíme rostoucí
špičku výhonu s 2-3 otevírajícími se listy. Okamžitým a
rychlým usušením získáváme nejkvalitnější a léčivě
nejúčinnější čaj – zelený. Fermentací, tedy zavadnutím a
teprve poté usušením získáváme čaj černý – aromatičtější,
ale z hlediska prospěšných látek méně hodnotný.
Účinky
Čajovník je
nejčastěji užíván pro povzbuzující účinky podobné kávě,
zejména zelený čaj je však také významná léčivka. Konzumenti
zeleného čaje mají ve stáří podstatně menší pravděpodobnost
srdečně-cévních komplikací, nižší počet náhlých příhod.
Látky obsažené v čaji snižují nebezpečí mutací v organismu
(i při současném podávání léčiv) a tlumí aktivitu prvoků v
ústech, které způsobují vývoj zubního kazu. Pravidelné pití
čaje snižuje množství cholesterolu v krvi. Zelený čaj
obsahuje látky, které dokážou ničit nádorové buňky. Byly
dokázány významné protirakovinné účinky čaje.
|
