|
Zkušenosti
s pěstováním pistácií
Ing. Martin
Pražák, zahradnictví v Droždíně
Pistácie čili
řečík pistácie je příbuzný dalších asi 15-ti řečíků,
subtropických dřevin z čeledi Anacardiaceae. Známé
jsou zejména středomořské řečíky Pistacia
terebinthus, řečík terebintový a P. lentiscus,
řečík lentišek. Jejich plody jsou droboučké a nevyužitelné,
skýtají nicméně jiné možnosti využití, jako Mastix,
terpentýn atd.
Pistácie,
Pistacia vera, je nízký opadavý stromek či keř
dorůstající obvykle 4 - 6 m. Listy jsou lichospeřené,
obvykle se 3 či 5 lístky, mladé semenáčky pak zpočátku
s lístkem jedním. Květy jsou droboučké, odděleného pohlaví.
Kvete těsně před rašením listů, v závislosti na počasí
obvykle v dubnu. Květy jsou uspořádány do hustých hroznů
resp. lat, rostliny jsou dvoudomé, větrosnubné.
Plody
Plody visí ze
stromů v hroznech (latách), jsou obaleny načervenalou,
snadnou odstranitelnou rubinou. Samotné oříšky po uzrání
z velké části sami pukají a zůstávají charakteristicky
pootevřené. Semena pistácie obsahují asi 20 % bílkovin, 40 –
60 % tuku a 15 % sacharidů. Pojídají se sušená, pražená,
solená, používají se do pečiva, zmrzlin, krémů. V době
optimální plodnosti, čtyřicátým rokem, může dát rostlina až
200 kg plodů, průměr je asi 50 kg.
Původ
Původem je
pistácie ze středního východu. Dosud lze planě rostoucí
stromy spatřit zejména v horách Afghánistánu a Íránu,
v nadmořských výškách 600 - 1800 m. n. m. Dožívají se i 400
let, dorůstají do 10 m. Osidlují velmi suchá, často kamenitá
stanoviště, kořeny pistácií v takových nehostinných
podmínkách rostou i 4-5 m pod povrch země. Obvyklý úhrn
srážek v původních oblastech rozšíření je 300 – 600 mm.
Pistácie je světlomilná.
Pěstební oblasti
Kulturně je
pistácie rozšířena ve všech teplejších subtropických
oblastech. Mimo původní oblast rozšíření je dlouho pěstována
ve středomoří a v Číně, mladší významné pěstitelské oblasti
jsou v USA a Austrálii. Směrem k chladnějším oblastem
pěstování je limitujícím faktorem ekonomického pěstování
délka vegetační doby, směrem k teplejším délka zimní
dormance.
Pěstebně
nejexponovanější oblastí pistácií je provincie Kerman
v Íránu. Orientační klimatické a geografické hodnoty pro
hlavní město Rafsanžán: prům. souhrn srážek 99,5 mm,
maximální teplota 45°C, minimální -15°C, 74 je průměrná
délka mrazových dnů, průměrná nadmořská výška 1577 m. n. m.
Klimatické nároky
Nároky na délku
vegetace jsou zhruba srovnatelné s náročnějšími odrůdami
révy. Obecně však chladnější oblasti, zejména pod vlivem
atlantického klimatu znamenají také zvýšení úhrnu srážek,
což není pro pistácii příznivé. Optimální je kontinentální
suché podnebí. Znamená to zejména málo srážek a množství
slunečního záření, chladné až mrazivé zimy, horká léta.
Velmi teplé oblasti subtropů, bez výrazného zimního
ochlazení, neumožňují pistáciím prodělat zimní chladovou
dormanci, pistácie nejsou schopny uspokojivě kvést.
Mrazy
Pistácie je
jednoznačně velmi mrazuodolná. Již mladé rostliny jsou
schopny odolávat mrazům běžným v našich podmínkách. Dosud
jsem na volně pěstovaných rostlinách nepozoroval žádné
mrazové poškození. V okolí Olomouce, kde několik let pěstuji
semenáče pistácií ve volné půdě, pozoruji dobré přírůstky a
zcela dostatečné vyzrávání letorostů. To vše bez ochrany
proti vlhkosti či mrazu. Jarní, pozdní, mrazíky pistáciím
také evidentně nečiní potíže, rostliny relativně pozdě raší.
Literatura obecně
udává nižší mrazuodolnost pro kulturní odrůdy pistácií.
S jejich odolností a pěstováním nemám dosud dostatečné
zkušenosti. Nicméně pro dostatečnou odolnost k našim zimám
svědčí zejména tyto údaje. Semenáče kulturních odrůd jsou
dle mých zkušeností i literárních odkazů velmi odolné.
Pistácie je přes dlouhou tradici pěstování velmi málo
prošlechtěná. Znamená to, že v kultuře jsou spíše selekce
velmi blízké původním planým rostlinám. Rozhodně se
nepěstují žádné hybridní odrůdy. Většina odrůd jsou místní
staré odrůdy, případně jsou jim velmi blízké. Nižší
mrazuodolnost konkrétních roubovaných rostlin by mohly
způsobovat podnože jiných druhů pistácií – řečíků. Pro
zvýšenou odolnost k některým subtropickým patogenům se
používají jako podnože jinak velmi málo mrazuodolné druhy,
jako P. atlantica, P. terebinthus, P. lentiscus.
Nakonec i literárně uváděné údaje mrazuodolnosti pro
kultivary (např. – 12 °C) by měly být dostatečné i na naše
zimy. Domnívám se však, že zkušenosti ukáží podobnou
odolnost, jakou lze vidět u semenáčů.
Pěstování
Pistácie je
obecně velmi nenáročná. Vhodné jsou jak kvalitní hluboké
půdy tak i kamenité a málo živné polohy. Zcela nevhodná jsou
dlouhodobě zamokřená stanoviště. Naopak velmi vhodné jsou i
extrémně suché polohy. Samozřejmou podmínkou je dobré
oslunění. V horských oblastech, s krátkou vegetační dobou
nemusí docházet k dozrávání plodů, ačkoliv by rostliny,
zejména pod sněhem, netrpěli mrazovým poškozením. V takových
podmínkách lze s mnohem větším úspěchem pěstovat pistácie
v květináčích či prodlužovat vegetační dobu ve fóliovém
krytu či skleníku.
Semenáče pistácií
již třetím rokem snadno přečkají naši zimu. Preventivně
můžeme mladé rostliny na zimu zasypat listím. Roční
přírůstky již druhým rokem ve volné půdě dosahují 80 – 100
cm. Zpočátku mají semenáče keřovitý charakter, brzy se však
projeví terminální dominance jedné či dvou hlavních větví.
Přepokládaná velikost stromku v našich podmínkách je 1,5 –
2,5 m a šířka 1,5 – 2 m.
Kvetení počíná u
semenáčů mezi 6 - 8 rokem. Jistým omezením je oddělené
pohlaví, které se dozvíme až po prvním květu. V praxi je tak
nutné sázet více rostlin, s velkým štěstím minimálně dvě,
obvykle tak 4 – 6. Pistácie, jak semenáče tak odrůdy, mají
sklon ke střídavé plodnosti, léta s dobrou a nižší úrodou se
pravidelně střídají.
Roubované odrůdy
kvetou 2 – 5 rokem. Výhodou je známé pohlaví, dřívější
nástup do plodnosti o málo kvalitnější plody či lepší
plodnost. Nutné je zakoupit minimálně jednu samčí a jednu
samičí odrůdu, nicméně jeden samec v produkčních sadech
opyluje obvykle 10 - 15 rostlin.
V případě
pěstování v květináčích je vhodné rostliny na zimu umístit
do mírně chráněných prostor. Promrznutí nechráněné rostliny
i s kořenovým balem by zřejmě mohlo vést k úhynu. Zimní
teploty se mohou pohybovat mezi – 10 °C a + 6 °C, opadané
stromky vůbec nepotřebují světlo. Nelze-li kontejnerované
rostliny uschovat, je vhodné kořenový bal – kontejner zakopat
do země. Výhodou kontejnerovaných stromků je možnost
přenášení na vhodná stanoviště, zejména možnost prodloužení
vegetační doby na jaře či na podzim v teple za oknem či ve
skleníku.
Vysoká odolnost
proti zasolení je výborná vlastnost pro dlouhodobé pěstování
v květináči. Jakákoliv péče o pistácii v kontejneru je
přirovnatelná k pěstění oleandru či fíkovníku. Velikost
květináče má odpovídat velikosti a stáří rostliny, dopělé
lze dlouhodobě udržet ve 20-ti litrových a větších nádobách.
Letos, v roce 2010,
se našemu zahradnictví v Droždíně, www. drozdin.cz, poprvé
podařilo nabídnout jak semenáče pistácií, tak roubované
odrůdy. V nabídce je nyní samčí odrůda Peters a samičí
Kerman. Obě odrůdy jsou bezkonkurenčně nejpěstovanější jak
v Evropě tak v USA. Kerman z roku 1936 má vysoké výnosy,
velké plody, plodnost je střídavá. Peters je solidní
opylovač s dostatkem pylu a dlouhou dobou kvetení.
Odrůdy
Austrálie: Sirora
Sicilie:
Napoletana
Řecko: Aegina
Kypr: Lamarca
Izrael: Kastel,
Rashti,
Turecko: Uzum,
Kirmizi
Sýrie: Red Aleppo,
Ashoury, Red Oleimy
Írán: Momtaz,
Ohadi, Kalehghouchi
Kalifornie:
Kerman
|
